Kendo a Iaido jsou spolu úzce spjaté. Lidé cvičící Kendo jsou často odkazováni na úchop meče, duch a Batto (tasení meče) nebo Noto (zasunutí meče) z Iaido. Stejní lidé občas dostávají otázku: Cvičíte také Iaido ?? Pokud je odpověď záporná, mohou na vás lidé koukat překvapeně a vy se budete cítit mírně rozpačitě. Obecně se Kendo a Iaido považují za nedělitelnou součást a smýšlí se o nich tak, že kdo dělá Kendo, cvičí také Iaido.
Cvičením Iaido s reálným mečem se očekává zjemnění výtek ve smyslu v současnosti cvičenci Kendo pouze točí bambusovým mečem.
Existuje mnoho škol Iaido a mnoho forem Kata, je tudíž velmi obtížné je všechny zvládnout. Proto jsme z nich vybrali základní techniky každé školy a sestavili je dohromady tak, aby se lidé dokázali snadno učit Iaido a šířit jej dál.
Je mým velkým potěšením předložit vám po dlouhé diskusi a zvažování tuto knihu, také jsem rád, že jsem byl schopen provést ukázku Iaido v roce 1968 v Kyoto v duchu této knihy. Doufám, že lidé cvičící Kendo budou schopni ovládnout vše, co je zde sepsané.
Osoba, které sestavila ZEN KENREN IAIDO GATA, se domnívá, že je dostatečné pro začátečníky. Iaido má hluboké a skryté fáze. Doporučuji vám v budoucnosti zabývat se jejich hlubším porozuměním.
Květen 1969
Celojaponská Federace Kendó
Administrativní ředitel
Kazuo Otani
(známo také pod pojmy seitei, či seitei-iai) je oficiální systém iaidó Celojaponské kendó federace All Japan Kendo Federation (AJKF, Zen Nippon Kendo Renmei ??????? nebo ZNKR).
Jeho cílem je snazší přiblížení iaidó široké veřejnosti a jedná se pouze o jeho základy, obecně je chápan jako základ před studiem korjú. V tuto dobu obsahuje tato škola celkem 12 kata iai, které představují základ pro cvičení iaido. Škola Seitei-iai je rovněž standardem pro soutěž v iaidó.
V roce 1966 proběhlo v Ósace 1. Iaidó Taikai a bylo rozhodnuto, že pro lidi cvičící Kendó bude utvořen zjednodušený systém výuky Iaidó. Tento systém byl nazván ZNKR Seitei Iaidó Kata. Sestavování Seitei Iai byli za přítomni:
Z jednání vzešly 3 základní podmínky pro sestavení Seitei Iai:
1. Systém bude zahrnovat pouze základní techniky Iai
2. Suwari Waza a Tači Waza budou zastoupeny ve stejném poměru
3. Systém bude zahrnovat 7 kata (do roku 2000 rozšířeno postupně na 12 kata)
Motto celého jednání bylo: "Není důležité, aby byly zastoupeny všechny školy Iaido, ale důležitý je nový přístup." Na základě tohoto přístupu a výše zmíněných bodů došlo k výběru následujících technik:
Nukicuke No Joko Ičimondži Giri (horizontální sek s vytasením meče), Todome No Tate Ičimondži Giri (vertikální sek od hlavy do pasu), Naname No Kesa Giri (diagonální sek zleva doprava - po lemu kimona), Gjaku Naname No Giri (Kaešigata - obraná technika, sek provedený po odvrácení seku), Gekitocu No Ittó (bodnutí).
V původní pojetí tedy šlo o 3x Suwariwazagata (kata začínající ze sedu), 1x Tačihizagata (kata začínající z kleku) a 3x Tačiwazagata (kata začínající v postoji).
První veřejné představení nově vzniklého výukového systému Seitei Iai proběhlo 1. dubna 1969 v areálu Butokuden, který se nachází ve městě Kyoto a jeho prezentace se ujal KANIMOTO Eichi. Od tohoto dne začala platit pravidla pro výuku Seitei Iai. Roku 1980 byly přidány další 3 Tachiwaza gata. Roku 1988 došlo k pozměnění pravidel pro závodníky i rozhodčí. Roku 2000 byly přidány další 2 Tachiwazagata.
Dnes je Seitei Iai šířeno a cvičeno po celém světě. V Evropě je pravidelně pořádána soutěž Mistrovství Evropy iaidó.
Seznam 12 ZNKR Seitei Iaidó Kata:
Skupina Seiza no bu (kata ze sedu), nebo také suwari-waza:
1.Ipponme Mae (??? ?) - tasení a sek na soupeře sedícího vpředu
2.Nihonme Uširo (??? ??) - otočení s tasením a sek soupeře sedící za zády
3.Sanbonme Uke nagaši (??? ????) - odražení seku na hlavu a sek soupeře, který utočí z boku
Skupina Iai hiza no bu (kata z kleku):
4.Jonhonme Cuka ate (??? ???) - úder koncem rukojeti meče na soupeře zpředu bodnutí soupeře za zády a sek udeřeného soupeře
Skupina Tači iai no bu (kata ve stoje), nebo také tachi-waza:
5.Gohonme Kesa giri (??? ????) - seknutí dle lemu kabátu kimona soupeře útočícího zepředu
6.Ropponme Morote cuki (??? ????) - bodnutí oběma rukama
7.Nanahonme Sanpo giri (??? ????) - seknutí do tří směrů
8.Happonme Ganmen ate (??? ????) - úder tsukou do obličeje
9.Kjúhonme Soete cuki (??? ?????) - bodnutí soupeře spojenýma rukama, který je za rohem domu
10.Džúhonme Šihó giri (??? ????) - seknutí do čtyř směrů
11.Džúipponme Só giri (???? ???) - kryt a postupné seky na soupeře útočícího zepředu
12.Džúnihonme Nuki uči (???? ????) - vytažení s uhnutím seku a seknutí soupeře)
Nejprve, než na tuto otázku odpovíme, podívejme se trochu do minulosti. V podstatě by se dalo říci, že k masovému rozdrobení koncepce cesty meče na jednotlivé školy (ryu) nastává po sjednocení Japonska Tokugawským šogunem na počátku 16. století. Není účelem zde popisovat celkový vývoj a bylo by to nad moje znalosti a síly. Pravda však je v obecné rovině taková, že během doby míru až do reforem Meiji bylo postupně vytvořeno obrovské množství různých škol (ryu) a to s návazností na původní směry boje s mečem před 16. stoletím, nebo nově vzniklé v 16. století a později.
Po reformách Meiji a během I a II. světové války dochází k velkému útlumu vývoje a praktikování cesty meče. V některých případech dochází i k ideové "militarizaci" některých škol pro aktuální potřebu pozice Japonska ve II. světové válce. Konec II. světová války a následné zakázání mnoha bojových umění během okupace pozastavilo rozšíření iai až do chvíle, kdy se v roce 1953 zákaz uvolnil. Iaido se tehdy muselo zařadit pod All Japan Kendo Federation (Zen Nihon Kendo Renmei), včetně zkoušek na stupně dan (od šódan po džúdan, dnes pouze hačidan) a včetně instruktorských licencí renši, kjóši a hanši, stejně jako kendo a mnohé další budo jako jsou karatedo, judo atd. I zde je však nutné uvést, že se to zdaleka netýkalo všech stylů iai (zejména iaijutsu a kenjutsu ne). Mnohé ryú si zachovali díky silnému postavení ve vysoké politice, či významné kulturní pozici ve společnosti svou nezávislost a nikdy pod ZKNR nevstoupili, nebo na vývoji seitei-iai nikdy nespolupracovali. Existují v Japonské i světové společnosti paralelně a víceméně vycházejí mezi sebou v nekonfliktním vztahu. Zastupují neodmyslitelnou část pokladnice umění meče Japonska. Seite-iai se během desítek let stala jakousi koncepcí, na které spolupracují mnozí významní učitelé mnoha ryuha. V dnešní době však masově ovlivňuje a ovládá její vývoj zejména skupina učitelů v linii Shinden.
Problém nastalého nového věku iaido však byl i v tom, že existovalo mnoho různých klasických škol a žádná jednoduchá cesta, jak udělovat stupně v obecné rovině principielní znalosti. Jak chcete porovnat někoho, kdo např. cvičí kata Hokki ryu proti někomu, kdo cvičí Musó Shinden ryu? Případně jak zajistit, aby i adept jiné ryu mohl na služebních cestách stále praktikovat cvičení iaido i v jiných dojo, pokud v místě jeho pobytu nebylo dostupné dojo jeho ryu?
Další věc byla, že učitelé kendo a iaido chtěli podpořit studenty kendo ke studiu iaido, aby pochopili mechanismus práce se skutečným mečem, ale u řady technik starých škol iaido to trvá desítky let, než je člověk zvládne. Jak tedy potom učit základní, snadný úvod technik iaido moderní nadšence budó, kteří žijí v uspěchaném moderním světě? Již dávno byla tatam doba, kdy se adept budo (tehdy bujutsu) věnoval jen studiu své cesty. Představitelé ZKNR si tehdy citelně uvědomovali, že většina kendoků praktikuje kendo jen jako pouhý sport se zkušeností technik prováděných bambusovým mečem shinai. Tento je na rozdíl od meče rovný a poskládaný z jednotlivých štěpin. Jelikož shinai není meč, je rovný a velice lehký, tak dovoluje svému uživateli pohyb a techniky, které jsou se skutečným mečem zcela nemožné. Tím se dostává mimo realitu techniky meče a přestává být skutečným obrazem kendo jako cesty meče. Představitelé ZKNR cítili, že shinai kendo neuspělo jako cesta meče, jak je řečeno v jeho samotném názvu.
Řešení, celkově asi ne zrovna elegantní, ale takové, na kterém se všichni shodli, bylo vytvořit nový systém, který slouží jako základní úvod do iaido a standardizovaný systém pro posuzování a udělování stupňů dan. Jediná další možnost by byla mít jen jedno ryu pro všechny cvičící iai, což je naprosto nemyslitelné řešení, bereme-li v úvahu, že existuje tolik různých škol iaido určitě by žádná z nich nesouhlasila s tím, že má být podstrčena pod jiné klasické ryu.
Dvanáct lidí, kteří byli považováni za nejlepší mistry iaido, bylo požádáno, aby vytvořili standardizovanou sadu iai jako inspiraci systému podle své vlastní klasické školy iaido. Setkali se potom v Budokanu v Tokyu a vytvořili precizní detaily a kompromisy, s použitím nebo vyloučením technik té které školy.
Myšlenka seitei-iai byla, jak se zdá i u mnoha jiných japonských systémů, velice nadčasová a její vznik vyřešil i mnoho problémů budoucnosti v moderním přetechnizovaném světě, které se v době jejího vniku nemohli ještě ani uvažovat.
Jak již bylo zmíněno dovoluje seznámit se s technikou a použitím opravdového meče v obecné rovině, zpočátku bez nutnosti se vázat na jakoukoli Koryu (starou školu). Tím poskytuje dostatek prostoru pro utvoření si náhledu na věc a získání základního rozhledu, který člověku dovolí si svojí Koryu vybrat, pokud bude mít zájem cestu meče hlouběji studovat. Dále dovoluje nezávazně poznat mnoho učitelů a vybrat si i svého učitele. To je velmi důležitý aspekt.
Seitei-iai ale dovoluje zůstat i v obecné rovině studia, pokud je adept například zaměřen na jiné budo (typicky kendo) a udržovat si tak základní vědomost o práci a použití skutečného meče. A v neposlední řadě skládat zkoušky na technické stupně v úrovni nízkých stupňů 1., 2., a 3. dan bez nutnosti se opravdu hluboce zabývat studiem starých škol koryu.Což je vítané zejména v dnešní uspěchané době, kdy si člověk musí vybrat priority.
Seitei-iai však není neživý systém. Nejvyšší hanshi učitelé ZKNR ji čas od času pozměňují v detailech tak, aby nové detaily přinesené z koryu odpovídali aktuálnímu vývoji cvičenců v globálním pohledu. Nutí tak člověka stále se učit a vzdělávat, přemýšlet o těchto změnách a tím neustat ve svém vývoji na jednom bodě.
Těmito skutečnostmi ale dává Seitei-iai hanshi učitelům i možnost kontroly, zda se adept iaido neustále vzdělává a je v kontaktu se svými učiteli, nebo zda navštěvuje semináře. Pokud se provede nějaká změna, je v roce zavedení a ještě v roce následujícím tolerováno původní provedení jak na soutěžích, tak zkouškách technických stupňů. V dalším údobí se však aplikování nové změny nemilosrdně vyžadováno. Pokud se tak adept, který např. několik let nebyl u svého učitele, případně na některém z hlavních seminářů Seite-iai dostaví na zkoušky, nebo závody, má komise učitelů jasný důkaz o této skutečnosti a také ho náležitě ohodnotí.
V neposlední řadě přispívá Seitei-iai k bezpečnosti. Evropané zejména, mohou mít přes svůj zájem o iaido (ale i ostatní lidé při vysokém pracovním vytížení), v počátečním stádiu problém s pohybovou schopností a koordinací. Při náročných a mnohdy velmi rychlých technikách starých škol koryu by mohlo dojít ke zranění. I když by nemuselo být zranění vážné, může vytvořit dočasný mentální blok k meči a zbrzdit tak vývoj adepta. Techniky Seitei-iai se cvičí sice s vysokým vnitřním nasazením a úsilím, ale jsou fyzicky prováděny pomaleji a pohyby s mečem jsou zřetelné a dlouhé.
V konečném dopadu je Seitei iai šetrná i k věku adepta. Mohou být lidé, kteří se i v pokročilém věku zamilují do cvičení iaido, ale jejich tělesná schránka již nebude dovolovat rychlé provedení technik v náročných postojích. I pro tato adepty je možné díky technikám Seitei-iai naplnit jejich touhu cvičit s mečem.