Každý rok je na nás sensei tak hodný, že nás po iaido keiko vezme do auta a jedeme 150km od dojo do hor. Tam přijíždíme kolem půlnoci. Dáme si malou večeři, lázeň ofuro a jdeme spát. Je tam naprosté ticho a není tam vedro jako v Tokiu. Druhý den jsme letos pomáhali sensejovi sekat zahradu, Pája uklízela dům a já se učil s japonským křovinořezem...přežil jsem. Po cestě zpět jsem si dali oběd a to výborný udon. Odpoledne vyzvednou vnučku ze školy a na kendo keiko. To všechno odřídil a odcvičil ve svých 70ti letech, jako mimochodem...