Skoro každý, kdo se aktivně věnuje iaidó, o něm přinejmenším slyšel. Danzaki sensei je totiž přímý žák Nakayamy Hokudó a jedním z členů všech tří ZKNR komisí, kterým vděčíme za vznik a revize Seitei iai. Navzdory tomu je životní příběh tohoto velmi významného člověka málo zmapován, a to zejména pro Evropany.

Danzaki sensei při provádění gjakute-nótó

Na úvod důležité milníky Danzakiho života:

Danzaki Tomoaki (檀崎友彰), rodným jménem Danzaki Šičiró (檀崎質郎) se narodil dne 29.3 1907 v regionu Tóhoku, v dřívější prefektuře Sendai, dnes prefektura Mijadži, ve městě Natori.

Tomoaki Danzaki sensei – MSR kata Gjaku-To

V dobách své největší fyzické kondice měřil 170 cm a vážil 88 kg. Jeho BMI tehdy dosahoval hodnoty 30,45. V sumó dosáhl titulu Maegašira. V dalších budó dosáhl stupňů iaidó hanši 9. dan, džódó hanši 7. dan, kendó kyoši 7. dan. V iaidó patřil ke škole Musó Šinden rjú(夢想神傳流居合道). Byl technickým ředitelem tehdy vzniklé Celojaponské federace kendó (ZKNR). Zemřel 24. 10. 2004 ve věku 94 let a 210 dní. V Japonsku mu byl ještě za jeho života udělen titul Národní kulturní památka.

Ustavující zasedání AJKF z roku 1952.

Kariéra sumó:

Danzaki nejdříve vešel ve známost jako zápasník sumo (rikiši 力士) stáje Tateyama heya (楯山部屋), později od roku 1993 známé pod jménem Isegahama heya (伊勢ヶ濱部屋). Tateyama sumó stáj byla založena v období Tenpó Fujitao Mitsuuchi Santenyamou (三楯山藤太夫).

Mladý Danzaki ve stáji Tateyama (stojící uprostřed)

Během aktivní dráhy sumó vystupoval Danzaki sensei pod jménem Kacuragawa Šičiró (桂川 質郎). Zápasnické jméno Karura obdržel od druhého syna tehdejšího předsedy vlády,

Inoue Saburó, druhý syn Kacury Taró

armádního generála Kacury Taró. Do sumó stáje nastoupil v říjnu 1927 ve svých 20 ti letech. V březnu 1937 se probojoval do Maku no uči (幕の内), nejvyšší divize profesionálního sumó, kde spolu zápasí 42 nejlepších rikiši z celého Japonska. Během 15 dnů zápasů této divize dosáhl 73 vítězství, 111 proher a obsadil celkově 15 místo. 

Ministerský předseda Kacura Taró

Jeho nejvyšší výkonnostní titul byl v sumó Maegašira (前頭) , kterého dosáhl lednu 1937 (v dnešní době pobírá titul Maegašira měsíční plat 1. 400 000 JPY). Za svou kariéru rikiši dosáhl celkově 185 vítězství, 191 porážek a rekordu nejrychlejšího vítězství do 1 minuty. Jeho celkové umístění ve výkonnostním žebříčku kariéry bylo 40 místo. Nejlepšího osobního umístění dosáhl vítězstvím v divizi Makušita (幕下優勝 – Makušita šampión) v lednu 1933. V této divizi zápasí 120 rikiši. Jeho sumó kariéra trvala do května 1942. V lednu tohoto roku opět nastoupil do nejvyšší divize Maku no uči, ale poprvé v kariéře prohrál všechny zápasy. V květnu stejného roku tak ukončil svou sumo kariéru.

Tradičním ukončením sumó kariéry každého rikiši je rituál uříznutí copu svých vlasů Danpacu šiki (断髪式). Při rituálu Danzaki senseje se této čestné úlohy ujal jeho iaidó učitel Nakayama Hakudó (中山博道).

Hakudó sensei stříhá cop Kacuragawa (Danzaki) Šičiró při obřadu Danpacu šiki

Přítomen byl i majitel jeho domovské sumó stáje. Rituál se konal rok po faktickém ukončení Danzakiho kariéry, 27.12 1943 v sumó dóhjó šintoistické svatyně Yasukuni. Toto dóhjó zde stojí dodnes.

Velmi tvrdé tréninky sumó zapříčinily zlomeniny Danzakiho všech prstů na rukou. Ty mu zůstali doživotně zohýbané, což je patrné na mnoha jeho fotkách i živých ukázkách.

Danazki Tomoaki při ukázkách iaidó

V roce 1944 je pak Danzaki odveden do armády. Do konce války sloužil v Šanghaji. V armádě se stal terčem častých útoků ze strany starších veteránů. Důvodem byla jeho sumó kariéra, kdy jsou rikiši pověstní silou svých úderů dlaněmi.

Po návratu z války začal Danzaki pracovat jako senior v sumó stáji Isegahama a Iwatomo. Na žádosti studentů, aby se k sumó vrátil, založil v listopadu 1956 stáj Kise heya (木瀬部屋) a stal se nezávislý na Isegahamě. Formálním ředitelem stáje byl později Higo Noumi, pocházející ze slavného sumó klanu Dewanoumi. V květnu 1967 Danzaki ze stáje odchází a zakládá vlastní iaidó dódžó u čehož zůstává až do konce života. Byl posledním, nejdéle žijícím rikiši, který zápasil s legendárním Fudabajama Sadajem, který se stal v roce 1935 Jokozunou v pořadí 35. Dodnes si můžete prohlédnou i jeho video z ukončení kariéry a najdete také videa z jeho zápasů.

Kariéra iaidó:

Na jaře roku 1938, během ósackého Grand sumó turnaje, spatřil Danzaki ukázku iaidó školy Musó Šinden rjú v podání Nakayamy Hokudó (Hiromiči). Je tím naprosto fascinován a v září téhož roku požádá Nakayama senseje v Tokijském Júšinkan (有信館) o výuku. Nakayamova první slovy byla: „Dokážete si sednout? Pro sumó rikiši je těžké si sedat, nedokáží to.“

A tak jezdil Danzaki každý den po tréninku sumó z Rjógoku Kokugikan (両国国技館) až do části Tokia Kanda, do Júšinkan dóžó, které bylo v té době jedno ze čtyř neslavnějších dojo v Japonsku (bohužel bylo zničeno kobercovým bombardováním Tokia americkým letectvem v roce 1945).

Kanda, část Tokia, vybombardovaná v roce 1945. Takto vypadalo vlastně celé Tokio.

Cvičili v něm právě takové legendy, jako Nakayama Hakudo, který byl i jeho druhým a bohužel posledním ředitelem (有信館道場の第二代館長),  před jeho zničením dále zde působili i další velmi slavní učitelé a šermíři doby Meidži a Šóva.

Po ukončení sumó kariéry  Danzaki vystavěl svoje vlastní dóžó, kde cvičil a vyučoval iaidó, dźódó i kendó. Dalším krokem s ukončením sumó kariéry byla změna jeho křestního jména ze Šičiró na Tomoaki . Danzaki se stal přímým následovníkem Hakudó senseje. Společně s ním absolovoval mnohaměsíční pobyty na ostrově Šikoku v provincii Tosa, Byli častými hosty u rodiny Hosokawa, kde studovali iaidó pod Hosokawa Yoshimasou. (Hakudó sensei) *)

Mladý Hosokawa Jošimasa v době Meidži

Danazki sensei u rodiny Hosokawa. Zleva: p. Mitani, paní Hosokawa, p. Išigaki, Danzaki sensei, paní Takano, Hosokawa sensei *)

Byl dále jedním z mála učitelů, který ovládal kompletní školu Musó šinden rjú, tedy včetně iaidžucu částí Tačiuči no kurai, Kurai tori, Cume iai no kurai, Daišó cume, Daišó tači no cume a Cume no kurai. Díky tomu všemu byl velmi vyhledávaným učitelem. V dnešní době se tyto části MSR vyučují velmi vyjímečně protože již nežije mnoho učitelů, kteří by to ovládali. Další aspekt je časový. V dnešní době nemá nikdo tolik času, aby se věnoval pouze cvičení, zejména pokud chceme dělat více bojových umění, třeba iaidó i kendó atd. Na prvním místě pak je zejména práce a rodina. 

Danzaki sensei při kata Rjútó

V roce 1964 provedl Danzaki sensei první ukázku iaidó na Olympiádě v Tokiu. Šlo o představení prvních kata konceptu ZKNR Seitei iaido.

Danzaki sensei při ukázkách MSR kumi-tači

V roce 1952 se stává spoluzakládajícím členem Celojaponské federace kendó a následně v roce 1969  jejím technickým ředitelem. Později daroval meč do Sumó muzeum v Kokugikan na Rjógoku, jako symbol vděčnosti za svou sumó kariéru.

Výroční setkání žáků Danzaki senseje v jeho dóžó

V rodném městě Natori mu byl vztyčen památník.

Památník Danzaki senseje ve městě Natori

 

Detail památníku Danzaki senseje ve městě Natori.

Pár zajímavostí v naší linii. Tatínek a učitel Ogino senseje i Ogino sensei sám se s Danzakim znali a stýkali se.

Tatínek Ogino sensej cvičí na Kjótó Taikai

Rodina Ogino pochází ze stejné oblasti, jen z města Fukušima. Potom, co se přestěhovali do Tokijské části Koiwa, byli opět v Danzakiho těsné blízkosti, Rjógoku je pár stanic vlakem.

Okada sensei, iaidó kjóši 7. dan (uprostřed)

Naše cvičení je specifické mnoha charakteristickými rysy MSR pocházející od Danzaki senseje a Nakayama Hakudó. Mnoho učitelů i vysokých stupňů v Šubukan dódžó bylo žáky Danzaki senseje. Například Nakamura sensei, iaidó hanši 8. dan, kendó kyoši 7. dan, Okada sensei, iaidó kyoši 7. dan a další. Na Okada senseje vzpomínám obzvláště rád, věnoval se mi velmi intenzivně od mé první návštěvy v Šubukan v roce 2004 až do své smrti v roce 2012.

 

Nakamura sensei (vpravo) přijímá výuku Danazki senseje

Nakamura sensei cvičí v dóžó Danzaki senseje (vlevo v černém)

 

 

 

 

 

 

 

Já sám mám to štěstí, že vlastním kaligrafii napsanou  Danzaki sensejem. Původně ji napsal pro Ogino senseje a daroval mu ji.  Ogino sensej ji potom daroval mě, když zjistil, že studuji Danzakiho život.

Kaligrafie Danazki senseje – Hei džó šin kore dó

A dost možná i proto, že mě zná a vidí do mě. Její znění je „Hei džó šin kore dó“ (平常心是道). Význam se dá lehce přeložit, jako Hei džó šin (平常心) “ – klidná mysl (peace of mind). Celý význam pak “ Klidná mysl, to je cesta“. Pochází z hlubokého významu učení Zen. Často se vysvětluje jako „za každých okolností (džó – vždy) klidná (vyrovnaná) mysl, je správný způsob přístupu (cesta). V minulosti byl na toto přísloví (kotowaza – ustálená fráze) kladen velký důraz právě u osob z oblasti bojových umění a meče obzvláště. Zachovat klidnou hlavu, neunáhlit se s tasením meče. 

Abych měl motivaci ve svém studiu pokračovat, daroval mi Ogino sensej také furošiki, s originálem dóžó kun, pravidly dóžó které psal sám Danazki sensei. O tom někdy příště.

Furošiki s dóžó kun od Danazaki senseje

*) fotografie i informace o Danzaki a Hakudó společných návštěvách rodiny Hosokawa pocházejí z knihy Danzaki senseje. Hakudó sensei ve svých zápisech uveřejňuje konkrétně Hosokawa Jošimasu. Ten však zemřel v roce 1923. Který z Hososkawů je na fotografiích Danzakiho senseje dále zkoumám.

Kensei IFacebook

Kensei Iaido restart seminář 2020

Kensei Iaido restart seminář 2020

Nejbližší akce

Říj
2
17.00 Kensei soustředění 2020 v Penzion Radvanice
Kensei soustředění 2020 v Penzion Radvanice
Říj 2 @ 17.00 – Říj 4 @ 14.00
Třetí soustředění členů Kensei – opět i s rodinami. Program bude rozeslán mailem.

Kde cvičíme

Malá tělocvična ZŠ Meteorologická

Meteorologická 181/2, Praha 4 – Libuš, 14200

Ogino Sensei in Czech Republic

Ogino Sensei in Czech Republic

Klikněte na obrázek pro detailní informace

Archiv příspěvků